Růžovský vrch

Růžovský vrch (Růžák) 619 m.n.m - cca 4,5 km

Vrch je nejvyšším vrcholem v NP České Švýcarsko, je vysoký 619 m n. m. Horu tvoří čedič, jež pronikl při vulkanické činnosti pískovcem. Již roku 1973 byla vyhlášena na území Růžáku přírodní rezervace, jsou zde chráněny smíšené lesy, porosty a živočichové.

Trasa: celkem cca 10 km

Cesta na Růžák z  Růžové vede od kostela sv. Petra a Pavla po žluté turistické stezce, která pokračuje směrem na Kamenickou Stráň. Jakmile minete poslední domek v Růžové krajina se otevře a horu uvidíte před sebou, zde na rozcestí opustíte asfaltovou cestu a vydáte se po žluté přímo na Růžák. Od kostela na vrchol hory urazíte cca 4-5 km. Stejnou cestou se vrátíte zpátky. Cesta je vhodná pouze pro pěší túru. V zimě, kdy jsou stromy bez listí,  je z vrcholu hezký výhled do krajiny.



Z historie:
Na vrcholu kopce stávala kaple Panny Marie, která byla zničena roku 1326 sesuvem. V roce 1808 zde byla postavena vojenská pozorovatelna. V květnu 1881 nechal majitel panství kníže Clary Aldringen zbudovat dřevěnou 14 metrů vysokou vyhlídkovou věž s dvoumetrovou kamennou podezdívkou.
V roce 1891 byla věž zničena bleskem. Za dva roky tady vyrostla nová věž 24 metrů vysoká, kterou roku 1903 strhl silný vítr. Dne 22. května 1904 byla otevřena třetí vyhlídková věž 18 metrů vysoká.
Původní kiosek byl přestavěn a 4.května 1890 zde byla otevřena nová restaurace s pokoji pro hosty a hospodářské stavení. Od začátku první světové války do roku 1925 byla restaurace s věží uzavřeny. Dne 26. srpna 1931 restaurace vyhořela. Věž byla v roce 1938 stržena. 
Na vrchol vedla cesta zvaná Bierweg již od roku 1889, po cestě se dopravovaly potraviny a pivo a také tudy jezdil pan Schubert s kočárem s dvěma bělouši za 50 kč sem vozil turisty. V letech 1930 - 1933 byl vrchol zdolán Emilem Richterem a Karlem Hoffmanem na motocyklu značky Premier 500 ccm vyrobený v chebských strojírnách.
Přes úbočí vrcholu vede řada hraničních patníků bynoveckého panství Clary Aldringenů a českokamenického panství Kinských. Na hraničním kameni č. 31 u tzv. Střední cesty je několik letopočtů, nejstarší je 1697. Na úpatí byl v roce 1924 otevřen kamenolom s drtičem, který poháněla lokomobila. Lom byl v provozu až do roku 1946.